Agility je náš sport NO.1 :)Už když jsem si Arámka pořizoval(vlastně ještě předtím)tak jsem věděl,že tento úžasný sport zkusíme a pokud nám to "sedne",tak se mu budeme věnovat.Ze začátku se na to Arámek moc netvářil,ale brzy pochopil jak véééééélká je to legrace probíhat tunýlky a pak už to šlo ráz na ráz,řekl bych,že čím víc toho umíme-tím víc tomu oba propadáme :) Agility se věnujeme už od štěněcího věku,kdy jsme se ze zábavných a zdánlivě neagiliťáckých her postupně přesunuli přes tunýlky až do dnešní doby,kdy už zvládáme skoro všechny překážky které agility parkúr obsahuje.Arámkovo NEJ překážka je každopádně áčko,skokovky a taky má hodně rád kaldinu :)Ačkoliv pokroky děláme,ne zdaleka takové jaké bych si přál...z části je to určitě dáno tím,že trénujeme převážně samy a také je to můj první pes,tak bohužel dělám velké chyby.Již jsme si zkusili pár neofiko zívodů,Arámkovi se závodní atmosféra moc líbila(až moc) a běží vždy tak 3x rychleji než na trénincích :)Na plánu jsou i oficiální závody a zkoušky,ale to je hudba budoucnosti...uvidíme jak nám to poběží :)
Dogdancing jsem s Arámkem začal dělat pro spestření procházek,upevnění našeho vztahu,spousta cviků se dá využít i v agility a v neposlední řadě také aby si Arámek lépe uvědomoval své tělo.Spousta psů ani netuší,že má nějaké zadní nohy-dokud je nezačne používat:) A taky trénujeme mozečky.Jelikož jsem anti-rytmický typ tak ani nepřemýšlím nad tím,že bychom se tomu někdy věnovali víc než pro naši zábavu.....
Sportovní kynologie,další ze spůsobů jak pejska zabavit,unavit a strávit společně spoustu času:) U nás je to spíš poslušnost+pro zpestření trochu obrany,revíry a už i vypracujeme delší stopu,ne však nijak složitou.Ze začátku Arámek kousat nechtěl vůbec,tedy na nikoho jiného krom mě,ovšem letost na táboře v Kolíně ukázal,že když se chce tak to jde a celkem pěkně :)Uvidíme,možná se ještě prokoušeme i na nějaké jiné zkoušky kromě těch které jsou bez obran.Poslušnost Arámka baví hodně,takže by mu jistě šla pěkně obedience,ale nemáme pod kým bychom cvičili a sám nevím jestli bych to zvládl...každopádně mě tato disciplína hoooodně láká a přemýšlím o ní již delší dobu.
Přišel jsem,viděl jsem,slyšel jsem....zkusil jsem,odešel :)Tak nějak bych asi shrnul můj vztah k této kynologické disciplíně.Chápu smysl,chápu,že to některé lidi i psi opravdu baví,ale mě to teda vážně nevzalo :) Pár výstav jsme zkusili,ale mě ani Arámka to vážne nebaví...
Na zkouškách ZVOP jsme před rokem neuspěli,možná i tím,že skoro jako jediný jsme tam jeli bez jakékoli přípravy a Arámek tam viděl ovečky poprvé...až po dlooooouhé době se nám naskytla možnost se k ovečkám podívat i z druhé strany ohradníku a ještě se dvěmi pasoucími BOC,ikdyž mají jiný styl,tak to bylo ku prospěchu věci...Arámka to zajímalo co se to tam děje a nakonec se také přidal :) Určitě pokud by byla možnost,bych se rád pasení věnoval víc a častěji.
Srazy,procházky,treky....rádi se setkáváme se stejně "postiženými" lidmi,poznáváme nová místa,učíme se nové věci :)